Inspektorát práce přichází se změnami, které mohou významně ovlivnit zaměstnavatele. Novely zákona o zaměstnanosti přináší nejrůznější novinky, na základě kterých si zaměstnavatelé budou muset dávat pozor a více hlídat dohody, diskriminaci či výpovědní důvody. Jednotlivé změny s sebou nesou výrazné zpřísnění a spolu s tím zvýšení maximální možné výše pokut.
Změny zákona o inspekci:
Nerovnost a diskriminace
- Pokud se zaměstnavatelé dopustí porušení zákazu diskriminace a jejich jednání i zacházení bude nerovné vůči zaměstnanci, hrozí jim pokuta dle zákona o zaměstnanosti až do výše 1 000 000 Kč. Zákon o zaměstnanosti se uplatňuje při přijímání zaměstnanců do práce. Během trvání pracovněprávního vztahu nebo při jeho ukončování se jedná o postih dle zákona o inspekci práce. Za diskriminaci při přijímání do práce může být nelogicky uložena daleko vyšší pokuta než při propouštění ze zaměstnání, proto se tedy navrhuje sjednocení výše sankce obou právních předpisů, a to na 1 000 000 Kč.
Maximální rozsah práce na dohody
- V rámci pracovněprávních vztahů jsou často sjednávány dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Konkrétně jde o dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, u nichž je zákoníkem práce stanoven maximální možný rozsah práce.
• Dohoda o pracovní činnosti – lze jí považovat za jakousi pracovní smlouvu na zkrácený úvazek. Roční rozsah hodin není v tomto případě na rozdíl od dohody o provedení práce nijak omezen, týdenní rozsah však nesmí v průměru překračovat 20 hodin, a to maximálně za dobu 52 týdnů. V dohodě musí být uzavřen sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.
• Dohoda o provedení práce – je též krátkodobý pracovní poměr, který má svá specifika. V zákoníku práce je stanoveno, že rozsah práce u DPP nesmí překročit 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.
Tento rozsah je v praxi často překračován, aniž by byla v zákoně o inspekci práce stanovena skutková podstata přestupku a správního deliktu, která by umožňovala toto jednání postihovat. Navrhuje se proto pokuta až do výše 2 000 000 Kč, jejíž výše byla stanovena s ohledem na frekvenci porušení. Často se totiž jedná o zastírání výkonu nelegální práce.
Aktuálně je tedy pro zaměstnavatele, jak fyzické, tak i právnické osoby, do zákona o inspekci práce přidán odstavec, který říká, že se zaměstnavatelé dopustí přestupku nebo správního deliktu tím, že nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce, která je konána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
Zaměstnavatel si proto musí dát u těchto dohod velký pozor na dodržení maximálního rozsahu práce. Ve chvíli, kdy dojde k překročení, měl by se postarat o vznik pracovního poměru nebo jiné dohody, aby bylo vše v souladu s příslušnou právní úpravou. V případě, kdy je dosažen maximální rozsah např. pro dohodu o provedení práce, další dohodu o provedení práce ve stejném roce již uzavřít nelze. Je zde ale možnost uzavřít se stejným zaměstnancem pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti.
Pokud zaměstnavatel nebude postupovat tímto směrem, vystavuje sám sebe riziku postihu. Přestože to není nijak stanoveno, měli by zaměstnavatelé evidovat odpracované hodiny, aby měli možnost prokázat případné kontrole, že zaměstnanci nepřekročili maximální rozsah práce.
Neuvedení důvodu propuštění
- V aktuálním znění zákona o inspekci práce je stanovena pokuta v hodnotě 300 000 Kč, pokud by zaměstnavatel neuvedl důvod propuštění zaměstnance. Zákonodárcům se ovšem třistatisícová pokuta jeví jako podhodnocená především s ohledem na to, o jaké protiprávní jednání zaměstnavatele se může jednat. Nově by mu mohl inspektorát práce např. za neuvedení výpovědního důvodu nebo za okamžité a neodůvodněné zrušení pracovního poměru, vyměřit až 2 000 000 Kč.
Právě z tohoto důvodu by měli být zaměstnavatelé opatrnější a pečlivější ohledně náležitosti výpovědi.