Již v krátké době by se měl rozšířit počet trestných činů a přečinů, za které lze stíhat firmy. Ministerstvo spravedlnosti totiž přichystalo novelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, jež do značné míry rozšiřuje výčet všech možných prohřešků, kterých se mohou firmy dopustit. Zatímco ve stávajícím zákoně jsou trestné činy právnických osob taxativně vypsány, nově budou vypsány jen ty trestné činy, za které společnosti stíhat nepůjde. Firmy půjde stíhat například i třeba za neoprávněné podnikání nebo nekalou reklamu.
Současný platný zákon o trestní odpovědnosti obsahuje celkem sedmdesátosm trestných činů, za které mohou být firmy stíhány. Jde například o podvod, obchodování s lidmi či krácení daní.
Za trestný čin, který právnická osoba spáchá, jde nyní uložit tyto následující tresty:
- zrušení právnické osoby,
- propadnutí majetku,
- peněžitý trest (denní sazba činí nejméně Kč 1.000,- a nejvíce Kč 2.000.000,-),
- propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty,
- zákaz činnosti (na jeden rok až dvacet let),
- zákaz plnění veřejných zakázek,
- zákaz účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži,
- zákaz přijímání dotací a subvencí,
- uveřejnění rozsudku.
Zatímco existující tresty se nijak měnit nebudou, ministerstvo spravedlnosti chce rozšířit seznam trestných činů, za které by šlo společnosti stíhat. Ministerstvo i proto připravilo novelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Cílem předmětného návrhu zákona je rozšířit katalog trestných činů obsažený v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim tak, aby bylo možné trestněprávně postihnout i ta jednání právnických osob, u kterých je to z povahy věci žádoucí.
Ministerstvo spravedlnosti sice předložilo několik variant, upřednostňuje však tu verzi, ve které se v zákoně stanoví, že právnická osoba se může dopustit všech trestných činů podle trestního zákoníku s výjimkou taxativně vypočtených trestných činů. Jedná se tak o opačnou filozofii, než jak je koncipován stávající zákon. Ten totiž taxativně vyjmenovává trestné činy, kterých se firmy mohou dopustit. Pokud by návrh prošel ve stávající podobě, množství možných trestných činů by se výrazně rozšířilo.
Nově by šlo firmy potrestat například i za porušení pravidel hospodářské soutěže. Jestliže by byla novela zákona schválena, mohly by být společnosti potrestány za klamavou nebo srovnávací reklamu nebo za ohrožování zdraví spotřebitelů. Mezi trestné činy právnických osob by se zařadila i lichva, neoprávněné podnikání, neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry nebo poškozování spotřebitele.
Podle návrhu by firmy nebyly odpovědné jen za trestné činy, u kterých jejich spáchání právnickou osobou nepřichází vůbec v úvahu ani ve formě účastenství (opilství, vražda novorozeného dítěte matkou). Firmy nepůjde též stíhat za trestné činy, které jsou tak úzce navázány na pachatele-fyzickou osobu, že lze jen obtížně konstruovat, v kterých případech by šlo o jednání v zájmu nebo v rámci činnosti právnické osoby nebo jejím jménem (například vojenské trestné činy). U některých trestných činů, u kterých se navrhuje trestní odpovědnost vyloučit, se pak nejeví trestní postih z hlediska uplatnění principu ultima ratio vhodný nebo žádoucí (plně postačující je v těchto případech postih samotné fyzické osoby).
Novela zákona ale pouze nerozšiřuje počet trestných činů, nýbrž přináší i další novinky. Omezuje se třeba institut účinné lítosti, který aktuálně nejde uplatnit jen u úplatkářství (trestné činy přijetí úplatku podle § 331 trestního zákoníku, podplacení podle § 332 trestního zákoníku a nepřímého úplatkářství podle § 333 trestního zákoníku). Nově se navrhuje vyloučit tento důvod zániku trestní odpovědnosti právnické osoby i na další korupční trestné činy.
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob platí již od začátku roku 2012. Do konce února 2014 bylo na jeho základě zahájeno trestní stíhání proti devadesátidvěma právnickým osobám za celkem 122 trestných činů. Podle informací Nejvyššího státního zastupitelství byly v roce 2012 obžalovány celkem čtyři osoby pro trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 trestního zákoníku, pro trestný čin vydírání podle § 175 trestního zákoníku, pro trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 trestního zákoníku, a dále pro trestný čin dotačního podvodu podle § 212 trestního zákoníku v souběhu s trestným činem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 trestního zákoníku. V roce 2012 rovněž došlo k jednomu návrhu na schválení dohody o vině a trestu s právnickou osobou.
V roce 2013 bylo podáno patnáct žalob (z toho osmkrát pro trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 trestního zákoníku) a sedm návrhů na potrestání. V loňském roce také soudy rozhodly ve třech případech o vině právnické osoby a pravomocně je odsoudily. V jedné kauze soud zprostil firmu viny. Letos pak došlo v souvislosti s trestní odpovědností právnických osob k prvnímu „nejvyššímu trestu“. Krajský soud v Praze potvrdil rozsudek Okresního soudu v Benešově, kterým se zrušila firma Lax Prag kvůli její trestné činnosti.